Jelena Isinbajevová

Ruská atletka je momentálně nejlepší ženskou skokankou o tyči. V této disciplíně dosáhla na titul dvojnásobné olympijské vítězky (2004 a 2008) a mistryně světa (2005 a 2007). Narodila se v červnu 1982 ve Volgogradu. Už jako pětiletá začala Jelena chodit do oddílu sportovní gymnastiky a rodiče ji v tréninku obětavě podporovali. V této disciplíně se pohybovala v průměru a na žádné oslnivé výsledky nedosáhla.

Její kariéra se však otočila o stoosmdesát stupňů v patnácti letech, kdy byla vybrána do skupinky děvčat, která se začala připravovat na soutěže v nové olympijské disciplíně - ve skocích o tyči žen. Změna odvětví ji prospěla natolik, že se v ní Isinbajevová rychle propracovala mezi světovou elitu.

Krátce poté, co přesedlala na novou disciplínu, začala již jako juniorka rychle sbírat úspěchy na vrcholných atletických akcích v hale i pod širým nebem. Jako první žena na světě se přenesla na mítinku v Londýně v červenci 2005 přes laťku ve výšce pěti metrů, třikrát se stala nejlepší atletkou světa.

Na loňském světovém šampionátu v Berlíně však v pozici hlavní favoritky vyšla naprázdno a neměla dokonce ani žádný platný pokus. Přitom si velmi věřila a začínala na výšce 4,75 metrů, když už v soutěži zbyly jen čtyři závodnice. Hned v prvním pokusu pokazila rozběh, přesto si nechala laťku zvýšit. Zbylé dva však dopadly úplně stejně.

Podobné drama přitom zažila na aténské olympiádě v roce 2004, kdy svedla napínavý souboj se svou krajankou a zároveň dlouholetou rivalkou Světlanou Feofanovou. Tehdy ji také nevyšel odraz, znervózněla a dvakrát po sobě shodila laťku na výšce 475 cm, kterou její soupeřka zvládla. Poslední možný pokus si nechala na výšku o pět centimetrů vyšší.

V ruletě nervů dokázala zmobilizovat psychické síly, nezdar odvrátila a k olympijskému vítězství v Aténách nakonec přidala i světový rekord (tehdy 4,91m). V Berlíně se však riskování nevyplatilo a ačkoli se vítězná Polka Anna Rogowská jejím výkonům nepřiblížila (zvítězila za 4,75m), mohla se pochlubit cenným skalpem největší hvězdy ženské tyčky posledních let.

O pár dní později ovšem Isinbajevová zahnala vzpomínky na zpackaný závod a spravila si chuť, když na mítinku v Curychu skočila dosud platný světový rekord 506 centimetrů. Nedávno prohlásila, že se chystá získat v Londýně v roce 2012 své třetí olympijské zlato a touží ještě několikrát posunout hranici světového rekordu (zatím se jí to podařilo sedmadvacetkrát). Nechala se slyšet, že chce v počtu dosažených „svěťáků“ překonat i tyčkařskou legendu Sergeje Bubku (ten jich za svou kariéru vytvořil 35). Její metou je přenést se přes výšku 520 centimetrů.

V soukromí je známá tím, že sbírá vše, co má něco společného s delfíny. „Jsou inteligentní, veselí a přátelští, prostě stejná nátura jako já“, zdůvodnila v jednom rozhovoru důvody své záliby.